Jak je to s řepkou?

28.09.2019

Přestože má řepka olejka i potravinářské využití, pěstuje se v dnešní době převážně jako biopalivo - jejichž výroba se jak v České republice, tak v Evropské unii poslední desetiletí mohutně podporuje. A jak už to bývá, u nás se to trochu přehnalo...

Podíl řepky na celkové osevní ploše je v současnosti necelých 13 %, což je opravdu hodně - hlavně v poměru s okolními státy. Je tedy namístě otázka, jestli nám to opravdu za to stojí, jestli negativa jejího pěstování nepřevyšují pozitiva.

I Evropská unie už začíná ustupovat z plánovaného závazku 10% spotřeby biopaliv do konce roku 2020. Nyní se počítá se 7 % a s dalším postupným snižováním, což je dobře. S biopalivy první generace (tj. s těmi, u kterých existuje konkurenční využití ve výrobě potravin či krmiv) se totiž váže spousta nevýhod:

  • Pěstování energetických plodin, jako je právě řepka nebo kukuřice, vede paradoxně k vyšší produkci skleníkových plynů než u fosilních paliv. Navíc bionafta svými zplodinami více poškozuje jak naše zdraví, tak naše auta.
  • Řepka je velice náchylná k chorobám způsobeným různými škůdci, je tedy zapotřebí ji silně chemicky ošetřit, což vede k hromadění pesticidů v půdě a ve spodní vodě.
  • Pěstování řepky je příčinou nemalého úhynu lesní zvěře. Ta po jejím požití slepne a přichází o funkčnost nervů a jater.
  • Řepka olejka je zdrojem velké části pylových zrn, kvůli kterým trpí hlavně na jaře většina alergiků. Její pyl je totiž značně agresivní.
  • Pěstování řepky vede k degradaci půdy a k erozi. Také zabírá ornou půdu, na které mohly růst potraviny jako například brambory nebo obilí.

Jak se zdá, tak za podporou biopaliv stála spíše masivní lobby, než obava o životní prostředí. Doufejme, že se současným projektem podpory biopaliv druhé generace (surovinou je tzv. nepotravinářská biomasa) to neskončí stejně...

A co se s tím dá dělat? Určitě by stát neměl lidem diktovat, co na svém pozemku mají, nebo nemají pěstovat. Nedotknutelnost soukromého vlastnictví je mi svatá. Dokonce pokud se řepka zaoře, může mít na půdu naopak pozitivní dopad. Myslím si ovšem, že by se mělo co nejdříve skončit s legislativní (povinné přimíchávání biopaliv do nafty) i finanční (pomocí dotačních programů) podporou. Zemědělci si tak najdou jinou výhodnou plodinu k pěstování a my se nebudeme muset každé jaro dívat na nekonečné žluté lány.

David Pokorný

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky